K Vysokým Tatrám patří nepochybně i chaty, které nejčastěji slouží turistům k zastavení, odpočinku a nabrání sil během túry, jídlu či k noclehu. Zajímavé je, že mnoho chat ve Vysokých Tatrách patří horolezeckým spolkům, jejich členové tedy mnohdy mají výrazné slevy na jejich služby ubytovací i stravovací.
Úplně první chatou v Tatrách byla Rainerova chata, která byla postavena roku 1863. Můžete zde nalézt i chaty, jež nejsou udržované a nachází se na odlehlých a zdaleka ne tak navštěvovaných místech, kde si musí místo k noclehu zajistit každý sám. Oproti tomu vysokohorské chaty byly stavěny ve snáze dostupných oblastech a dokáží nabídnout turistům komfort běžného hotelového standardu. A právě na ty se dnes podíváme.
Chata pod Rysmy (2250 m n. m.)
Se svojí nadmořskou výškou se jedná o nejvýše položenou chatu v Tatrách, dokonce i na Slovensku. V provozu je pouze během sezóny. Byla otevřena v červnu 1933 a hned se začala těšit velké popularitě. Během let byla chata několikrát zasažena lavinami, a tak poškozena, ty nejhorší přišly v roce 2000, 2001 a 2003. Od té doby se jednalo o novém místě pro chatu, které by zamezilo nebezpečí ze strany lavin, plány se ovšem nezrealizovaly. Rekonstrukce konečně začala v roce 2010 a obnovená chata byla konečně otevřena v roce 2013.
Téryho chata (2015 m n. m.)
Její poloha ji činí druhou nejvýše položenou chatou a první nejvýše položenou celoročně provozovanou chatou, při Piatich Spišských plesách v Malej Studenej doline nad skalnou stěnou, odkud pomyslně stráží tuto dolinu. Byla postavena na podnět představitele Maďarského turistického spolku Edmunda Téryho, který se zasloužil o rozvoj turistiky v tehdejším Uhersku, v roce 1899. Za druhé světové války se zde skrývali odbojáři a utečenci ze zajateckých táborů. Na přelomu 70. a 80. let prošla chata stavebními úpravami, svůj vzhled si ale zachovala.
Zbojnícka chata (1960 m n. m.)
Nyní už se dostáváme pod dvoutisícovku. I tato chata je provozována celoročně. Původně zde stála chata z roku 1907, po první světové válce se dostala do nájmu Klubu československých turistů, jehož členové ji postupně přestavovali, jelikož byla studená a nepříliš útulná, navíc fungovala jen v letní sezóně. Chatu si i tak později oblíbili horolezci, začaly tedy snahy o její provoz i v zimě. Rekonstrukce do nynější podoby začala v roce 1983 a o tři roky později byla dokončena. Naneštěstí v noci ze 14. na 15. června 1998 zničil požár. Opětovná rekonstrukce skončila na podzim 2001.
Chata pod Sioliskom (1840 m n. m.)
Byla postavena spolu se sedačkovou lanovou dráhou II, která vede ze Štrbského Plesa na Predné Solisko a byla jen pár metrů od cílové stanice lanovky. Její provoz začal už v roce 1944, přestože dokončena byla až v roce 1946. Ve výsledku se ovšem jedná o nejmladší chatu v Tatrách, jelikož byla na původním místě postavena chata zcela nová.
Skalnatá chata (1751 m n.m.)
Ke Skalnaté chatě dojdete za několik málo minut od Skalnatého plesa. Kdysi tamní poutníci nocovali pod obřím balvanem zvaným „Ohnisko“. Po stavbě hráze a obezdění plesa ve druhé polovině 19. století vznikl drobný přístřešek, jenž byl v roce 1914 přestavěn na chatu. V 90. Letech byla zrekonstruována jedním z tatranských nosičů.
Sliezsky dom (1670 m n. m.)
V tomto případě se jedná o horský hotel na břehu Velického plesa. První kamenná chata z roku 1871 stála na východním břehu, smetla ji ovšem sněhová lavina. První Sliezsky dom byl původně postaven jako přízemní dřevěná budova. Nová chata se opětovně rozšiřovala a modernizovala, roku 1962 úplně vyhořela. Od roku 1968 je na jejím místě stejnojmenný moderní horský hotel.
Chata pri Zelenom plese (1550 m n. m.)
Leží na severním břehu Zeleného plesa. Původně zde stála Egidova chata, která po přesunutí na jižní břeh shořela. Nová chata byla postavena na severním břehu v roce 1897. Od té doby byla několikrát opravována a různě nazývána. Současný název je platný od roku 1992. Je dostupná celoročně a hojně vyhledávána turisty i lyžaři.