V první části článku o dolinách ve Vysokých Tatrách si naši pozornost získaly Kôprová dolina, Mengusovská dolina, Furkotská dolina a Mlynická dolina. Dnes se podíváme na několik dalších, které si nás rovněž dokážou získat svými krásami, jež by rozhodně neměly být opomíjeny.
Temnosmrečinská dolina je, jak už název napovídá, domovem dvou nádherných ples – Vyšného Temnosmrečinského plesa a Nižného Temnosmrečinského plesa – i přes to se zde spíše z hlediska návštěvnosti a turismu celkově dočkáte klidu. Spolu s plesy jsme si minule v souvislosti s Kôprovou dolinou zmínili i vodopády a další menší doliny či dolinky. Tuto dolinu nyní nepřipomínám náhodou, neboť samotná Temnosmrečinská dolina začíná na konci její horní části, přes hlavní hřeben Vysokých Tater. V nejvyšší části doliny pak leží Piargová dolinka, která je ovšem turistům nepřístupná. Stejně jako Kôprová dolina je návštěvníkům dolina přístupná z Troch studničiek, proto většina lidí plánuje túru společně s touto dolinou nebo i s Mengusovskou dolinou.
Bielovodská dolina se může chlubit svou délkou, jelikož se svými více jak deseti kilometry je nejdelší tatranskou dolinou vůbec. Dokonce je mnohými označována i jako nejkrásnější dolina v Tatrách. Zajímavou na ní je rovněž její poloha, protože je součástí Doliny Rybiego Potoku a Roztoky, jejichž umístění na polské straně Tater prozrazuje jejich název. Samotná dolina získala své jméno od potoka Biela voda, jenž jí protéká a zároveň znázorňuje hranici mezi Slovenskem a Polskem. Ten není jediný, neboť se zde nachází mnoho dalších potoků či dalších bočních dolin a žlabů, především v horní části, zatímco dolní je z velké části zalesněná. Zato zde nenalezneme žádné pleso, ta všechna jsou právě v jejích odnožích (Žabia Bielovodská dolina – Nižné a Vyšné Bielovodské Žabie pleso). Slovenskou část rovněž zabírá i stejnojmenná národní přírodní rezervace. Za zmínku také stojí dvanáctimetrový Ťažký vodopád vytékající z Ťažkého plesa a patnáctimetrový Hviezdoslavov vodopád, který pro změnu vytéká ze Zeleného Kačacieho plesa. Dolní část doliny ohraničuje Zmrznuté pleso, od kterého se můžete vydat do Velickej doliny, nebo do Veľkej Studenej doliny, na níž se nyní podíváme blíže.
Veľká Studená dolina
I sedm kilometrů dlouhá Veľká Studená dolina má prvenství. Jedná se o počet ples na jejím území. Číslo s jistotou překonává hranici dvaceti ples, avšak pohledy na skutečný počet se rozcházejí kvůli jejich stálosti či nestálosti. Z toho důvodu se lze setkat s údajem o dvaadvaceti, šestadvaceti nebo dokonce sedmadvaceti plesech. Jmenujme alespoň několik z nich – Dlhé pleso, Starolesnianske pleso, několik Zbojníckych plies, Ľadové pleso (někdy nesprávně uváděno jako Zbojnícke ľadové pleso), Vareškové pleso, Starolesnianské pleso nebo Pusté a Malé Pusté pleso či Nižné, Prostredné a Vyšné studené pleso. Odtoky z těchto ples, jež vedou Veľkého studeného potoka, vytváří díky spojení s Malým studeným potokom nádherné vodopády. Tato dolina je turisty velice oblíbená, neboť se právě zde nachází dvě kdysi už zmiňované chaty, a to Zbojnícka a Rainerova. Mnoho lidí taktéž nevynechá možnost prozkoumat i Malou Studenou dolinu.
Vysoké Tatry mají ovšem stále co nabídnout, dokonce i co se týče tatranských dolin, proto se příště podíváme i na jíž zmíněnou Malou Studenou dolinu. Stále jich však mnoho zbývá a zasloužily by si zmínku či rovnou navštívení. Proto se na řadu dostane třeba i Dolina Kežmarskej Bielej vody, Javorová dolina či Batizovská a Skalnatá dolina. Ale je opravdu nutné jen číst? Odoláte snad krásám tatranské přírody nejen ve výšinách, nebo se vydáte některou z dolin prozkoumat?