Doliny mohou být někdy neprávem opomíjeny, jelikož většina lidí v Tatrách ihned začne vzhlížet k výšinám. Byla by ale velká škoda je vynechat, neboť mají své kouzlo a skrývají ve svých náručích mnoho krás. Staly se kdysi dávno útočištěm pastevců a osadníků, později začaly přitahovat všechny možné hledače pokladů a drahých kovů, horníky či pytláky a lovce, následně se dostaly do hledáčku vědců a badatelů, dnes lákají zástupy turistů. Přidáte se mezi ně?
Severní část Tater se může chlubit činností ledovce, jež vedla k tomu, že doliny mají své dno níže než jak je tomu na jihu. Jižní část ovšem zase nabízí větší počet údolí, avšak všechna mají něco do sebe – ta na severu, i ta na jihu.
Jednou z nejznámějších je Kôprová dolina, ta se nachází právě na jižní části. Svoji významnost dokazuje svoji délkou, je totiž dlouhá 11kilometrů a široká od 800 do 1200 metrů. Rozkládá se na ploše velké přes 31 km² a turistům je běžně přístupna z Troch studničiek. V podstatě se jedná o hraniční dolinu, jelikož odděluje Vysoké Tatry od Západních (Liptovské kopy – dle některých spadají do části Západních, jiní je zase řadí do části Vysokých). Název dolina získala podle kôprovníčka bezobalového (koprníček bezobalný), patrně ve středověku od tamních pastevců a horníků. Chodníky Vás mohou zavést například ke Kmeťovmu a Vajanskému vodopádu nebo k Temnosmrečinským plesám. Odnožemi této doliny jsou Kobylia dolinka a Hlinská dolina, kterou si můžete udělat procházku na Kôprovský štít a Vyšné Kôprovské sedlo, přičemž se zde nachází i možnost přechodu až do Mengusovskej doliny.
Právě Mengusovská dolina bývá mnohými označována za jednu z nejkrásnějších v celých Tatrách. Je dlouhá 8 kilometrů a lží v nadmořské výšce necelých 2000 metrů. V horní části, Hincově dolině, se nachází Veľké Hincovo pleso, tedy největší pleso slovenských Vysokých Tater, rovněž je zde kotlina Žabích plies, kde leží Veľké, Malé a Vyšné Žabie pleso mengusovské. Dole pro změnu nalezneme Popradské pleso. Poblíž je symbolický hřbitov na památku obětí Vysokých Tater.
Další, na kterou se podíváme, je Furkotská dolina, ta je trochu menší, jelikož je dlouhá 3,5 kilometrů. Protéká jí Furkotský potok. Od něj nejspíše dolina díky chybné transkripci postupem času získala své jméno, neboť tamní pastevci název zřejmě zamýšleli od slova „frkot“. I minulost této doliny souvisí s ledovcem a jeho činností, díky tomu se zde vyskytuje žiabronôžka arktická (někdy udáváno i jako severská), přesněji ve Vyšnom Furkotskom plese. Kromě toho zde leží i Vyšné a Nižné Wahlenbergovo pleso, dále pak Soliskové pliesko a Vyšné a Nižné rakytovské pliesko. Furkotská dolina není příliš častým turistickým cílem, ač má i ona bezpochyby své krásy, jež může nabídnout. Má se za to, že je to z důvodu absence jakékoli vysokohorské chaty, která by lákala návštěvníky, dost často tak slouží turistům jako cesta k dalšímu z našich bodů:
Mlynická dolina o délce 6 kilometrů je mezi turisty velice populární díky snadnému přístupu, navíc samotná dolina začíná u Štrbského plesa a pokračuje dál na severozápad. Jde o národní přírodní rezervaci. Kromě známého plesa zde nachází i další tahák – vodopád Skok. Ten je jeden z nejznámějších a zároveň i nejvodnatější, přičemž je zavodňován nedalekým Plesom nad Skokom. Dalšími jsou Okrúhle, Kozie a Capie pleso. Právě u Capieho plesa se v roce 1979 odehrála tragická havárie vrtulníku, jenž měl namířeno pro zraněnou turistku během záchranné akce, která si vyžádala celkem sedm obětí. Tuto nešťastnou událost dodnes připomíná pamětní deska na již zmiňovaném hřbitově k památce obětí vysokých Tater. Dolinou protéká potok Mlynica, jenž se následně vlévá do řeky Poprad. Štrbské pleso a Furkotskou a Mlynickou dolinu spojuje žlutý turistický chodník.
Těmito dolinami však výčet těchto nádherných údolí nekončí, příště se na řadu dostanou i ty zbylé. Čeká nás například Temnosmrečinská dolina nebo Bielovodská či Veľká Studená dolina, které rozhodně také stojí za návštěvu a prozkoumání!