Pokud jste se již nabažili výšek, nebo byste raději prozkoumali nějaké ty doliny, nesmí Vám rozhodně uniknout některá z tatranských ples neboli jezer ledovcového původu. Těch v Tatrách naleznete obrovské množství, přímo ve Vysokých jich je podle některých zdrojů přes sto, někde se udává téměř dvě stě. Zajímavé však je, že některá z nich nejsou trvalá, a tak se stává, že v průběhu roku mizí, těch stálých by na slovenské straně mělo osmdesát sedm. Většina ples se vyznačuje kulatým tvarem a nádherně čistou vod
Plesa vznikla ve čtvrtohorách během zalednění, které způsobily ledovce, jež následně ustoupily, když vyhloubily pánve do dolin. Můžeme je rozdělit na karová a morénová (moréna je kamenný val, který vznikl ledovcovou činností), dost často jsou i kombinovaná, kdy byla vyhloubena ledovcem, ale zároveň přehrazené nánosy. Výjimkou je Tiché pleso, za jehož vznikem stojí krasová činnost. Došlo k tomu zřícením stropu jeskyně. Nachází se v Široké dolině. My se dnes podíváme na těch deset největších.
Ta největší
Největším a nejhlubším slovenským tatranským plesem je Veľké Hincovo pleso ležící v Mengusovskej doline, jehož plocha zabírá 20 hektarů a jeho hloubka je 53 metrů. Za minulého režimu byly s tímto plesem velké plány, které měly zajistit větší přísun turistů, naneštěstí (nebo naštěstí?) se žádné z nich neuskutečnily. Jedním z nich bylo vybudování střediska vodních sportů, které mělo zahrnovat tréninkové prostory, loděnice a spoustu dalších objektů. Dále zde byla plánována stavba hotelů nebo dokonce vybudovaní zubačky právě až do těchto míst. Také se uvažovalo o chovu ryb, zejména lososovitých.
Neméně velké je známé a oblíbené morénové Štrbské pleso, které má necelých 20 hektarů, stejného čísla ovšem dosahuje i jeho hloubka, což už tak závratné není. Nachází se v místě, kde se spojují Furkotská a Mlynická dolina na konci hřebenu Soliska. Je známo, že na konci 19. století se na něm turisté plavili na lodičkách. Taktéž si odsud můžete vychutnat pohled na Kriváň. V roce 1872 vznikla na březích stejnojmenná osada, která je nejvýše položenou osadou na Slovensku.
Posledním plesem s plochou větší než 10 hektarů je Nižné Temnosmrečianské pleso (někdy také Nižné Temnosmrečinské pleso), to však už na dvě největší slovenská tatranská plesa, alespoň co se týče velikosti, poněkud ztrácí. Rozkládá se na ploše necelých 12 hektarů a jeho hloubka dosahuje 38 metrů. Mnozí jej považují za jedno z nejkrásnějších ples v Tatrách. Název je odvozen od jeho polohy v Temnosmrečinskej doline. Ve spodní části se nachází starý hustý smrkový les, který působí zvlášť temným dojem. Na severu se zvedá hřeben, kterým prochází státní hranice mezi Slovenskem a Polskem. V hraničním hřebeni se tyčí Hrubý štít a dále na východ dolina stoupá dalším prahem. Na jihu dolinu ohraničuje Prostredný chrbát, za kterým je schovaná Hlinská dolina. Na západě ústí do Kôprovej doliny. Ve starých pramenech bývá pleso občas uváděno jako Pribylinské pleso, neboť spadalo pod obec Pribylina. Dnes je navštěvováno velmi málo, jelikož byla zrušena turistická stezka s přechodem do Polska, dnes tedy leží mimo hlavní dostupné trasy.
Nyní přejděme k těm, v uvozovkách, menším. S plochou 9 a půl hektarů je Vyšné Bielovodské Žabie pleso čtvrtým největších ve slovenských Tatrách, jeho hloubka je necelých 25metrů. Okolí tohoto plesa je kamenité. Bohužel i toto je turistům zapovězeno.
Dalším z našeho seznamu je Popradské pleso v Mengusovskej doline, dříve také Rybie pleso, jelikož zde jako v jednom z mála žily ryby (pstruh potoční). Na rozdíl od předchozích je přístupné, navíc i velice vyhledávané, o což se zasluhují i zdejší chaty. Kus cesty jihovýchodně od plesa se nachází Symbolický hřbitov obětí Vysokých Tater, také zde naleznete stanici Tatranské horské služby.